Každý rodič i dětský pediatr mají na první příkrmy svůj názor. Ovšem obecně platí, že je vhodné začít až kolem šestého měsíce věku dítěte. Proč? Všechno je otázkou umění sedu, kdy je naše ratolest ve zpřímené poloze a riziko vdechnutí jídla je menší. Pokud je dítě připravené přijímat jinou stravu, než bylo doposud zvyklé, můžeme začít s postupným přikrmováním. Doporučuje se začít se zeleninou, protože při ovocných chutích dítě snadno přijde na to, že je to vlastně sladké a pro jeho jazyk lahodné, přičemž pak bude ostatní odmítat.

Kdy ale začít? Při zavádění první lžičky jiného jídla, než je mateřské mléko, se všechno odvíjí od toho, zda a jak dlouho je miminko kojeno. Pediatři a odborníci se shodují na tom, že je vhodné začít u nekojených dětí již od ukončeného 5. měsíce, kdežto u těch, kteří mají přísun mateřského mléka, až od konce 6. měsíce. Pokud se začnou zavádět příkrmy dříve, dítěti tak snižujeme objem vypitých tekutin a to by mohlo mít neblahý vliv na jeho zdravotní stav v podobě průjmů, zvracení či dokonce alergických reakcí. Také je ideální dělat rozestupy mezi nabízenými jídly. To znamená, že když dáme například brambory, na dýni bychom měli alespoň čtyři dny počkat. Při opakované negativní reakci dítěte na nějakou potravinu se vždy poradíme s lékařem.

Nejdříve se mají podávat jídla jednosložková. Třeba mrkev, po několika dnech jen brambory či batáty. Jakmile si dítě osvojí chutě daných potravin, můžeme je začít kombinovat ve dvou nebo třech složeních. Pro první seznámení je vhodná měkká zelenina jako brokolice a květák. Následovat může dušené ovoce, například hrušky, pak je možné přejít i k masu. Důležité ovšem je, aby byla strava pestrá, bohatá na vitamíny a tepelně upravená. Následuje samozřejmost všechno mixovat na pyré. Jídla obsahující lepek, se podávají zpočátku opravdu jen v malém množství. K dostání jsou instantní kaše s přesným návodem přípravy i konzumace, v bohatém výběru chutí a výrobců. Nakonec obiloviny jako takové by se měly zavádět do jídelníčku až kolem 8. měsíce věku dítěte.